SOULAD SE SVĚTLEM V NÁS 

Každé otevřené srdce je dnes potřeba. 

Každá cesta začíná úsilím a končí sebeodevzdáním té nejvyšší síle.

Chtěla bych se s vámi podělit o způsob změny vnitřního nepohodlí. 

Jak si mohu pomoci změnit vnímání odloučenosti, trápení, nedostatku na prožitek jednoty, souladu a hojnosti?

Kdy dochází k vychýlení, odstoupení ze své síly, ze svého středu, proudu životní síly? Tzn. kdy pociťuji vnitřní nepohodlí, zármutek, nedostatek, bolest, vztek nebo strach?

Když se odpojím od Zdroje.

Jsme vedeni od útlého dětství ke konání na základě naší vůle či hůře vůle jiného člověka. V tom dosahujeme únavného mistrovství. Drancujeme své síly a nutíme se do činností, které nás nenaplňují. Únava, vyprahlost, vyšťavenost, otupělost, vyhasnutí se stupňuje. A ještě "z lásky" k tomu nutíme své děti. Toto je vychýlení.

Nyní v tento čas v této době ustupuje dělání a je nahrazeno umožňováním.

Můžete věnovat laskavou pozornost první sobě - tj. postarat se o sebe. Nastavíte se proudu a poradíte se s vnitřní moudrostí - tj. se Zdrojem v sobě.

Pomáhám si tzv. řečnickými - tvůrčími otázkami.

Tj. otázkami, na které nehledám odpověď ze svých zkušeností, ze své osobnosti, ale z inspirace, ze Zdroje, z Božství.

Např.: 

"Jaký je pro mě v této situaci nejlepší úhel pohledu?"

"Co by mi "můj hvězdný tým - má světelná rodina" právě teď doporučila?"

"Co bych měla vědět a nyní si neuvědomuji?"

"Jaká vibrace, stav mysli, jaké vědomí je teď v tuto chvíli pro mě to pravé?"

"Jak mě miluje zdroj?"

"Jak miluje má duše duši mého partnera?" ...

Ustupuji z konání, chtění, vysílání. Vstupuji do prázdna, ztišení a přepínám na vnímání, naslouchání a přijímání. Prostoupí mě vysoké vibrace, které nesou odpovědi a také řešení a energetický přepis projevující se ve svůj čas v realitě.

Tento čas se pro všechny zkracuje. Naši rodiče v mládí zaseli a ve stáří sklidili. A nikdo to nedal do souvislosti. My zasejem a doba sklizně přichází záhy. Čím vyšší vibrace, tím rychlejší manifestace v hmotě.

Jako děti vnímáme boží vedení v těle i v prostoru kolem něj - v našem poli. Do tohoto pole vstupují rodiče, kteří pokud nejsou v proudu a souladu, nenaslouchají si, "skákají nám do řeči", vstupují do našeho flow a tím dochází u nás k vychýlení a odclonění se od božského proudu životní energie. Vše je umocněno nekonečným sezením mnoho hodin denně po mnoho let, kdy uspíme energii v těle a získáváním informacím výhradně mentálním způsobem, uspíme i vnímání duše a božského proudu. Únava, vyhoření, porovnávání, zničující touha po dokonalosti ... 

Cítíme, že musí být něco víc, život bez trápení, limitů ... A často si namlouváme, že je to přece dobré ... máme to a to ... a mohlo by být hůř. 

A taky, že takhle to už dál nejde. Ne, nejde. A proto dochází k bortění systému a ačkoliv nám nevyhovoval, někteří se ho přidržují jako jediné jistoty. 

Nemůžeme ztratit duši, múžeme se odclonit, nechat se zahltit a přestat hledat nitku proudu. Vždy však jen do času. Přijde den, přijde chvíle, kdy na nás bude posvíceno. Božským paprskem, zábleskem, či srdcem, které se nevzdalo. Každé otevřené srdce je dnes potřeba. Víme to. Víme o sobě a svou neochvějnou důvěrou rozsvěcujeme, probouzíme a otevíráme srdce dalších. Ne konáním. "Pouze" bytím ve svém středu. 

Bytí ve svém středu je maják.

Bytím ve svém středu přirozeně stojí ve své ose, umožňuje vysokému proudu energie procházet fyzickým tělem.

Být v tichu v přítomné chvíli, uvolnit svůj systém, povolit neulpíváním, nechat se prostoupit milostí, která je nablízku. P ř i j m o u t přepis milostí. Jistě to tady bylo vždy. A v současné době došlo k nevídanému navýšení. To, co jsme dříve uzdravovali po dlouhá léta, dnes se probouzí k životu a naplnění velmi rychle. Usmiřujeme nejnáročnější události historie lidstva do pochopení, odpuštění a hlubokého souladu uvnitř nás. Jakákoliv nadřazenost, vyloučení, nepravdivost nesla "černé ovoce". Někdy s námi současná doba hází ze strany na stranu, abychom se konečně ustálili ve svém středu.